S radostí oznamuji, že můj nový dokumentární film: A člověk stvořil robota byl programovou radou VYBRÁN DO ČESKO-SLOVENSKÉ SOUTĚŽE 53. ročníku Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc, který se uskuteční ve dnech 24. - 29. dubna 2018 v Olomouci.

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Hlavní kameraman: Michal Vojkuvka
Producent: Česká televize, kreativní producentka Lenka Poláková

Zde malá ochutnávka druhé řady formátu Dovolená ve starých časech, dotočeno 13. září 2017...

Formát, scénář a režie: Zora Cejnková
Hlavní kameraman: Jiří Berka
Hudba: SypeStudios
Producent: Česká televize, kreativní producentka Lenka Poláková
Seriál: situační drama, 8 epizod x 55 min

Tento původní formát byl oceněn na Eurovision Creative Forum Berlín 2015 druhým místem; třígenerační rodina se vrací v čase do dob okupace Československa za 2. světové války a snaží se vypořádat s těžkou dobou po svém.

Scénář a režie: Zora Cejnková
Kamera: Daniel Souček
Hudba: SypeStudios
Střih: Krasimira Velitchkova
Producent: Česká televize a Národní knihovna ČR, 2014

Příběh vzniku nejcennější knihy v ČR, Vyšehradského kodexu, včetně unikátních záběrů originálu poprvé natočeného po 60 letech, zachycuje rekonsturkci práce dávných iluminátorů knih a objasňuje s knihou související korunovaci prvního českého krále Vratislava II.

Námět: Památkový ústav
Scénář a režie: Zora Cejnková
Kamera: Daniel Souček, A.Č,K.
Animace: Animation People, Česká televize
Hudba:SypeStudios c 2012
Tohle je patnáctiminutový koncentrát o životě jedné z nejvýznamnějších šlechtických rodin naší historie. Krásná kamera a skvělé tak trochu historizující animace. Pernštejnové ovlivňovali osudy naší země po celá tři staletí. Zubr, kterého měli v erbu, se zdá být dodnes populární, má ho spousta měst a obcí ve znaku. Zůstal nám zkrátka tak trochu pod kůží...příznačné je, že Pernštejnové pocházejí z Moravy!! A je tam i trochu z ekonomiky. Ukazuje se, že problémy se státními půjčkami, dluhopisy, osobními úvěry a neschopností splácet i jen úroky z úvěrů, byly realitou i za našich předků.Více o celém pernštejnském projektu viz Pernštejnský rok 2012

námět, scénář a režie: Zora Cejnková
hlavní kamera: Daniel Souček
kamera: Kiko Keteleš, Michal Vojkuvka
hudba: SypeStudios
stopáž: 57 min
C Česká televize a KMB International Films s.r.o.

Dokument o českých řidičích, jejich prohřešcích a policejních metodách v dopravě. Hlavními příčinami dopravních nehod není ani špatný technický stav silnic, ani špatný technický stav automobilů, ale především a hlavně - čeští řidiči. Způsobí 91,8 všech nehod! Nevadí jim jízda na červenou, omezení rychlosti v obci i mimo ni, alkohol, agresivní a nebezpečný styl jízdy a často se neobtěžují zapnout bezpečnostní pásy. Když na tyto řidiče neplatí bodový systém, co je tedy může přivést ke slušnosti? Kdo tito lidé jsou, jak uvažují, jaké jsou jejich hodnoty? Nezáleží jim na ostatních? Pokud ano, nebojí se, že zabijí nebo zraní sami sebe? Je v tom adrenalin nebo komplex méněcennosti? To nikdo neví. Dokument "V očích smrt" si všímá jak metod dopravní policie, tak zachycuje prohřešky českých pirátů silnic. Hlavně těch, kteří přišli o řidičský průkaz nebo způsobili závažnou nehodu.

námět, scénář a režie: Zora Cejnková
kamera: Michal Vojkuvka
stopáž: 26 min
C Česká televize 2010

Dvanáct let existence, pravidelná účast na festivalech Mezi ploty, Rock for People nebo Ladronkafest, vystoupení v televizích, spolupráce se známými zpěváky. To je kapela The Tap Tap. Jejím nejpodstatnějším rysem ale je, že dává svým členům - těžce fyzicky postiženým studentům z Jedličkova ústavu v Praze sebevědomí a radost ze života. Dokumentární film režisérky Zory Cejnkové představí vedle zakladatele a kapelníka Šimona Ornesta tři členy kapely: Janu Augustinovou, Jiřího Holzmanna a Ladislava Angeloviče. Všichni tři dají nahlédnout do svých životních příběhů, do svých rodin a taky do svých snů. Jak jim jejich sny pomáhá uskutečňovat kapela? Co všechno jim dává, a co dávají oni jí? Pomáhá jim muzika překonávat bariéry v sobě?

Námět: Zora Cejnková a Jan Hlaváček
Scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 58 min © OC FIS NORDIC WSC 2009, o.s.

Odkazy www.docuinter.net

Turbulentní byl rok s Kateřinou Neumannovou a jejím týmem při přípravě mistrovství světa v klasickém lyžování. Mediálně zatracované mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 bylo po více než rok šťavnatým mediálním soustem a zdrojem spekulací o gigantické finanční černé díře, a to vše pod taktovkou dříve národem zbožňované Kateřiny Neumannové. Nádherný černobílý obraz vrcholné světové sportovní události. Od února roku 2008, právě když vrcholila kauza "Neumannová sebrala sníh běžkařům na Jizerce", začal náš štáb s natáčením nevšedního příběhu jedné odhodlané sportovkyně a týmu několika desítek lidí, kteří přes nepřízeň osudu a zejména médií dělali vše pro to, aby se mistrovství světa u nás uskutečnilo se ctí. Sledovali jsme po dobu 13 měsíců osudy členů organizačního týmu, od nejvyšších pater až po dobrovolníky, bez kterých by tato akce nebyla představitelná. Stali jsme se svědky přelomových okamžiků během přípravy a konání "Liberce 2009".

Scénář: Šárka Horáková
Režie: Zora Cejnková
Stopáž 26 min
© Česká televize 2008

Neobyčejný příběh dopisů, které poskytly alibi pro srpnovou invazi do Československa. Zvláštní moment v pohnutých událostech srpna 1968 představují tzv. zvací dopisy, jimiž se pětice členů vedení KSČ obracela s prosbou o pomoc na tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. Prosba o "poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici" sice nebyla důvodem napadení Československa, nicméně posloužila Brežněvovi jako vítané posvěcení jeho kroků. Dokumentární film scenáristky Šárky Horákové a režisérky Zory Cejnkové podrobně rekonstruuje historické události a lidské pohnutky, které vedly k sepsání dopisů, a taktéž příběh hledání pravdy o dopisech, jenž trvá od roku 1968 až do současnosti. Dokument přináší mimo jiné i unikátní záběry, které pořídil tým českých kriminalistických expertů na začátku devadesátých let při pátrání v moskevských archivech.

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 58 min
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl.
2008 Film získal Prix Jury na TOURFILMU v roce 2008.
Odkazy www.tourfilm.cz www.tvrevue.cz www.moravane.eu

Dokument o minulosti i současnosti britské menšiny, která se snaží zachovat si svou identitu. Hornatá krajina Walesu se skalnatým divoce vyhlížejícím pobřežím není hitem v žebříčku návštěvnosti. Zůstává, obrazně řečeno, zastrčena mezi notoricky známé Skotsko a Irsko. Přitom Wales je dnes mnohem svébytnějším krajem než tyto země, kde stále více než 20 procent obyvatel mluví pouze velšsky. Dodnes se ostře vymezuje proti Anglii a Angličanům. Do určité míry historii Walesu lze srovnávat s historií Skotska a Irska, které také bojovaly, až neslavně dobojovaly, o nezávislost proti Angličanům (ve Walesu jim vytrvale říkají Sasové, což oni ve skutečnosti jsou). S tím rozdílem, že některé okrajové části Walesu se anglickým králům nikdy nepodařilo dobýt. Češi o Velšanech vědí obvykle jen to, že jsou to Keltové. Ve skutečnosti je to ale jinak - Velšané pouze převzali keltskou kulturu, s Kelty nemají nic společného. To koneckonců dokazují vědecké studie, které jako nejpříbuznější národy Velšanů označily Basky a jakýsi izolovaný kmen žijící na Sibiři. Ve svém dokumentu se režisérka, která má za muže Velšana, snaží zprostředkovat obraz země, jejíž obyvatelstvo se kultivovaně snaží o zachování vlastní identity.

Námět, scénář, režie Zora Cejnková
Stopáž: 57 min
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl. 2006
Profesor Jiří Brauner zažil 1. světovou válku, císařsko-královskou Vídeň, revoluci v Rusku, československé legionáře v Rusku a osobně i pohřeb V. I. Lenina na Rudém náměstí v Moskvě. Pamatuje meziválečné Brno, kde vystudoval českou techniku. Setkal se se Šmeralem, Janáčkem a Baťou, biskupem Gorazdem, s Gottwaldem i generálem Svobodou. Je jedním z otců poválečné energetiky v Československu. Byl náměstkem ministra, ředitelem Brněnské teplárny i vyhozeným osmašedesátníkem, který veřejně odmítl sovětskou okupaci. Mnohokrát projevil profesní i občanskou statečnost a byl připraven za to nést důsledky. Jde o osud muže, který přežil svou generaci, a jako jeden z mála se dožil obnovení demokratické společnosti v naší zemi.

Námět: Jan Hlaváček, Zora Cejnková
Scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 58 min.
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl. 2006
Odkazy:
www.csfd.cz
www.wikipedia.org
www.aktualne.centrum.cz
Bečov nad Teplou

Když 17. července 1984 kontaktoval americký obchodník D. D. československý konzulát ve Vídni a nabídl československému státu částku nejméně 5 milionů šilinků jako protihodnotu za jistý předmět, začal nevšední příběh hledání ztracené unikátní památky, nemající u nás obdoby. Američan nabídl československé straně obchod. Chtěl vyzvednout a odkoupit relikviář sv. Maura, památku evropského významu a nevyčíslitelné ceny, která se měla nacházet na našem území. Háček byl v tom, že obchodník jako jediný věděl, kde je relikviář ukryt. Byla rozehrána hra mezi ním a československými úřady o to, kdo relikviář získá. Dokumentární film ostravského studia ČT se snaží zmapovat detektivně-špionážní kauzu 80. let, je ale také ukázkou pokřiveného přístupu předlistopadových ministerstev, úřadů i některých odborníků při jednání o, pro naši kulturu, tak zásadní věci.

Námět, scénář a režie Zora Cejnková
Stopáž 56 min
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl. 2005
Dokument představuje stěžejní práce jednotlivých fakult Vysokého učení technického v Brně www.vutbr.cz. Co vzbudilo můj údiv a respekt, byla zdánlivě nevýznamná ´disciplína´ robotického fotbalu. Jeho princip spočívá v tom, že dvě družstva robotů spolu hrají a snaží se dát gól. Vtip je v tom, že oni hrají sami, bez zásahu člověka. Když jsem sledovala, s jakým nasazením spolu ti malí fotbalisté zápolí, vzbudilo to ve mně smíšené pocity. Byla to legrace, ale zároveň mi došlo, že doba robotů je za dveřmi. Natočit Cobru v letu bylo velmi náročné vzhledem k viditelnosti, ale nakonec se to podařilo a při jejím prvním panenském letu nikdo téměř nedýchal... Robot Orpheus si získal sympatie svého okolí i odvážnými kreacemi před kamerou... Jeho vítězství na Mistrovství světa robotů záchranářů v italské Padově bylo skvělé, ale brněnskému týmu radost maličko zhořkla: jako vítězovémuseli odevzdat veškerou technickou dokumentaci pořadatelům, kteří ji předali všem Orpheovým soupeřům - prý aby šel vývoj robotiky rychleji kupředu. Dokument postupně představí stěžejní úspěchy všech fakult VUT. Fakulta strojního inženýrství vyvinula vírovou turbínu či letadlo. Fakulta elektroniky a komunikačních technologií roboty a kosmickou družici. Fakulta podnikatelská bude prezentována teorií rizik, Fakulta informačních technologií studiem lidské řeči. Fakulta architektury se představí studentskými aktivitami při návrzích úprav center měst. Fakulta výtvarných umění předvede své performance a video-art. Polymery budou doménou Fakulty chemické, stanice GPS, mostní konstrukce a výzkum v oblasti boje proti povodním náležejí stavební fakultě. Průvodcem pořadu je záchranářský robot Orpheus, mistr světa.

Námět, scénář a režie Zora Cejnková
Stopáž 28 min
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl. 2005
Historie i současnost nejstarší české vysoké školy na Moravě. Úspěch VUT, nejstarší české vysoké školy na Moravě, nepřišel náhodou. Škola si musela vydobýt své právo na existenci ve většinově německém Brně od samého počátku své existence. S využitím unikátních archivních záznamů a fotografií (z archivu VUT a České televize či Filmového archivu) a svědectví dosud žijících pamětníků působících na VUT dokument představí vznik a rozvoj školy také v širších společenských souvislostech od konce 19. století až do současnosti. Součástí děje je také minulost a současnost budování školních budov, projekt Technologického parku, Technologického inkubátoru a aktivity Centra sportovních aktivit.

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 58 min.
© Česká televize a Zora Cejnková - KMB Intl. 2005
Film oceněn 1. místem na mezinárodním filmovém festivalu TOURFILM 2005 v kategorii dokumentárních filmů.

Ačkoli autorka nedostala oficiální povolení, natočila život v Havaně, Trinidadu, Plaju Largu, Varaderu i v horách ve vnitrozemí takový, jaký je, především v rozhovorech nejen s místními lidmi, ale i s těmi, kteří mají k tomuto teritoriu hlubší vztah. Jak se na Kubě bydlí, nakupuje, jezdí, chodí v průvodu, s jakými se tam můžeme setkat zvířaty i to, jak tam přijímají turisty a jaký je jejich vztah k jejich vůdci. „Náš dokument vznikal tajně. Původně to nebylo naším úmyslem, ale kubánské ministerstvo vnitra mě i štáb označilo za ‚nepřátele Kuby a natáčení oficiálně zakázalo. A to přesto, že jsem s Kubou neměla nikdy nic společného a nepřítelem Kuby opravdu nejsem... Vyměnili jsme tedy velkou DVCAM kameru za dvě malé, jakoby turistické, a nasedli do letadla směr Varadero," vysvětluje autorka Zora Cejnková a dodává, že Kubánci jsou stále hrdí na svou samostatnost. Ale ozývá se i kritika totalitní moci F. Castra. Situaci si málokterý Kubánec dovolí glosovat po politické linii. Raději se prezentují tancem a přírodními krásami své země.

Námět, scénář a režie: ZC
Stopáž 57 min
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl. 2004
ČJ, AJ, N verze

Odkazy www.radioservis-as.cz www.docuinter.net

O filmu na internetu napsali: „Bohatý a kvalitní dokument o starší době římské (cca 1 – 180 A.D.) v našich zemích, na kterém se podíleli naši i zahraniční odborníci. Předkládá informace o archeologických nálezech (včetně použití letecké archeologie), o životě Germánů, o válečných konfliktech, diplomatických a obchodních vztazích mezi nimi a Římany, o vzhledu římských opevnění, obchodních stanic i soukromých domů. “ Tento snímek premiérově představuje nedávno objevená unikátní archeologická naleziště a římské památky na území České republiky, Slovenska, Rakouska a Maďarska. Ukazuje, že Podunají ve Střední Evropě bylo jedním z nejdramatičtějších úseků limes. Zde se střetly dvě nejmocnější civilizace tehdejšího kontinentu – Římané a barbarské germánské kmeny. Mnohé lokality a předměty odborníci umožnili natočit vůbec poprvé. Do děje filmu zasahují animované postavy Vojáka, germánského Bojovníka a dvou Obchodníků. Dnes již neexistující stavby jsme rekonstruovali pomocí počítačové animace, aktivity římské armády přibližují mapy a letecké fotografie. Mezi hlavní protagonisty filmu patří také několikasetčlenný oddíl římských legionářů a gladiátoři, které jsme natočili v maďarském městě Szombathely (za římských dob Savarii).

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 57 min
© Česká televize a Zora Cejnková – KMB Intl. 2004

Dokumentární film Z. Cejnkové o prolínání minulosti a současných životů obyvatel země faraonů. Životy současných Egypťanů jsou stále rozkročeny mezi tradicemi a moderní globalizovanou společností. Přesvědčila se o tom i dokumentaristka Zora Cejnková, která navštívila několik rodin z různých sociálních tříd, a vytvořila tak pestrou mozaiku pohledů na životní podmínky a aspirace obyvatel arabské země přešlapující na rozhraní západu a orientu. Setkáme se tak s malým podnikatelem, který provozuje domácí opravnu televizorů, s rodinou z vyšší společnosti, která plně přejala evropský způsob života, i s obyvateli tradičních pouštních vesnic, kteří rovněž vedou různorodé životy.

Scénář a režie: Zora Cejnková (Otloukánek), Eva Kadlčáková (případ Ireny Čubírkové)
Stopáž 25 min
© Česká televize a Realfilm 2002

Třídílný dokumentární cyklus Hrdelní zločiny představuje příběhy skutečných zločinců a vrahů, kteří byli za své činy v bývalém Československu popraveni. Autoři se věnují nejen pohnutkám, které pachatele ke zločinům vedly, ale také osudům jejich obětí a okolnostem vyšetřování. Filmy jsou plné rekonstrukcí, autentických materiálů, vzpomínek kriminalistů, lékařů, svědků, příbuzných obětí a dokonce i obětí, které útoky přežily. Je to vpravdě originální dokumentární počin, jehož sledování však vyžaduje pevné nervy: smrt se tu vyskytuje ve své extrémní podobě.

Když vraždí ženy je druhý díl této trilogie a představuje dva příběhy:

Olga Hepnarová - 10. července 1973 krátce před 14 hodinou na Strossmayerově náměstí v Praze úmyslně najela nákladním autem na nástupní ostrůvek tramvaje, usmrtila 8 lidí a dalších 11 těžce zranila. Byla popravena v roce 1975. Hromadnou vraždu učinila z nenávisti k lidstvu. Film sleduje poslední dny O.H. předtím, že svůj čin uskutečnila. ,

Druhý případ: Irena Čubírková, matka 7 dětí z Boleráze u Trnavy, byla popravena v září roku 1966 za vraždu svého druha Ambrože Ščepky, jehož tělo rozřezala, spálila v peci na chleba a hlavu odložila ve vlaku na trati Trnava - Bratislava. Při vyšetřování vyšlo najevo, že 13 let před tím zavraždila i svého manžela Jána Čubírka.

Scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 30 min
© Česká televize a Realfilm 2002

První z dokumentů cyklu Hrdelní zločiny. Rekonstruuje největší kriminální případ v naší moderní historii, který přitáhl pozornost veřejnosti, kriminalistů a bohužel také komunistických politiků. Česká kriminalistika dosud nezaznamenala rozsáhlejší a dlouhodobější pátrání po neznámém sériovém vrahovi než onen pověstný „hon na chomutovského fantóma“ trvající od roku 1951 do roku 1958 v okolí Chomutova. Osm let se kriminalisté marně snažili identifikovat sexuálního pachatele, který – jak bylo prokázáno později – spáchal více než 140 trestných činů. Václav Mrázek zabil 8 žen a jednoho muže, znásilnil desítky holčiček a pokusil se o sexuální útok v mnoha dalších případech. V dusivé atmosféře 50.let komunističtí pohlaváři nepovolili zveřejnění případu a otevřené pátrání, protože v lidově demokratické zemi přece nejsou žádní soudruzi, kteří vraždí… Až když místní ženy hromadně odmítaly chodit do práce ze strachu před neznámým násilníkem, rozhodli se kriminalisté prověřit každého muže z Chomutovska, tedy asi 40 000 osob. Přesto vrah z této sítě unikl tím, že se přestěhoval na Kladensko. Byl chycen vlastně náhodou, při krádeži, a to díky profesionalitě místního pochůzkáře. Státní moc chtěla z Mrázka udělat exemplární případ, což se také stalo. Během několika měsíců byl odsouzen a – přesto, že kriminalisté ještě neskončili s výslechy k dalším jeho zločinům – byl poslední den roku 1958 popraven.

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 57 min
© Česká televize 2001

Nejslavnější kriminální případy uplynulého desetiletí, nové metody užívané podsvětím i policií. Kriminalisté a jejich speciální složky čelí po dobu více než deseti let novým druhům kriminality a zločincům, disponujícím milionovými částkami a vybavenými nejnovější technikou. Dokument Zory Cejnkové "Proměny českého zločinu" zaznamenává právě ty nejznámější případy nových forem kriminality a jejího potírání českou policií. Některé kauzy znamenaly zlomové okamžiky pro práci kriminálky, justice i pro celou českou společnost. Například kauzy "Opočenský" - nutná sebeobrana, "Orlík" či "Roubal", - nájemné vraždy, "Lehké topné oleje" - hospodářská kriminalita, jež znamenaly pro vyšetřovatele tvrdou lekci a potřebu reagovat na dosud neznámé jevy. S využitím unikátních policejních záběrů z akcí či rekonstrukcí, vzpomínek vyšetřovatelů, kriminalistů, policejních techniků se dozvíme o nových technických metodách jejich práce. Každý vybraný případ reprezentuje jednu metodu vyšetřování, sledování, vyhodnocování informací apod. Takže například uvidíme případy vyšetřené pomocí termovize, superprojekce, detektoru lži, testech DNA, počítačů, policejních agentů. Možná ale mezi nimi budou i takové případy, kterým se dosud, ani s využitím techniky, nepodařilo přijít na kloub. V návaznosti na to je podstatná i skutečnost, zda získané informace stačily k odsouzení pachatele před soudem. A jako úplný dovětek - reakce tisku a veřejnosti. Zde stojí za zmínku působení televizí, například jistá komerční televize málem zhatila zatčení orlického vraha Černého, neboť prozradila přísně utajovanou policejní akci v mimořádném přímém přenosu? Díky jistému časového odstupu bude možné hodnotit, jak policie a kriminálka obstála a jaké byly i další důsledky vyšetřování, tedy to, zda případ změnil naše trestní právo, co znamenal pro postižené, pro pachatele i pro zainteresované kriminalisty. Nepůjde tedy o jednostranné vychvalování práce policie, ale o celkovou reflexi zločinu v naší současnosti.

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 112 min
© Česká televize 2001
Je svět egyptologů něčím jiným než romantickým životem na pyramidových polích v Egyptě? Nebo není ničím jiným než náročnou a pragmatickou prací současných vědců, kteří se snaží získat co nejvyšší prestiž v mezinárodní konkurenci? Dokument by se mohl také jmenovat „investigace do duší českých egyptologů“. Tradice egyptologie a vykopávek v Egyptě se v naší zemi, přestože nepatří mezi ty velké, počítá na desetiletí. Film „Egypt a egyptologové“ využívá unikátního videomateriálu, který amatérsky, ale o to sugestivněji zachycuje stěžejní okamžiky výzkumů českých egyptologů v letech 1993- 2001 na vykopávkách v Abúsíru. Natočili ho samotní egyptologové, obsahuje nejen jakýsi katalog objevených artefaktů, ale opatřen komentáři samotných egyptologů. Celé to vytváří mozaiku osobních momentek z pouště, neopakovatelných lidských zážitků, které z vědy dělají dobrodružství. Jedním z takových nezapomenutelných okamžiků bylo objevení nevykradené hrobky hodnostáře Iufaa, která se stala skutečnou senzací posledního desetiletí. Dokument dosáhl nejvyšší sledovanosti v rámci komponovaných večerů na ČT2 v roce 2001. Nejlepší scény dokumentu: vykopávky v poušti egyptští kopáči a předáci objevení hrobky Iufaa mizející svět klasické egyptologie současný versus starověký Egypt tým českých egyptologů nejvýznamnější objevy z let 1993 – 2000

Námět, scénář a režie: Zora Cejnková
Stopáž 28 min
© Česká televize 2001

Dokument má CZ, AJ, NĚM a FR verzi.
Byl vybrán Jihomoravským krajem jako film reprezentující Moravu v zahraničí. Odkazy Moravští Lucemburkové Královský rod Lucemburků v Evropě vládl 160 roků. Jméno rodu proslavil český král Jan Lucemburský, který slavil úspěchy na bitevních polích po celé Evropě a jako hrdina padl v bitvě u Kresčaku v roce 1346. Jeho syn, Karel IV., patřil k nejvýznamnějším evropským vládcům. Díky své mezinárodní prestiži dosáhl titulu císaře Svaté říše římské. Po Karlovi nastoupil na trůn jeho syn Václav IV. a po něm Zikmund, kterým vláda dynastie Lucemburků končí. Film se ale soustřeďuje na příběh života a vlády mladší větve příslušníků lucemburského rodu, na mladšího syna krále Jana Lucemburského Jana Jindřicha a jeho synů. Tito Lucemburkové drželi dědičně Markrabství moravské od poloviny 14.století do roku 1411. Naši historikové jim doposud nevěnovali vždy odpovídající pozornost, i když byli významně zapojeni do české politiky, kterou ne vždy k jejímu prospěch ovlivňovali. Film rekonstruuje životní příběhy markraběte Jana Jindřicha a jeho tří synů – Jošta, Jana Soběslava a Prokopa. Markrabě Jošt kromě Moravy získal do své moci Branibory a jako první vládce ustavil Berlín za sídelní město. Na konci svého života byl zvolen římským králem. Jeho bratr Prokop se proslavil jako vojevůdce, který několikrát uvěznil českého krále Václava IV., aby ho přinutil přiznat šlechtě další privilegia. Prostřední syn markrabě Jan Soběslav získal výsostné postavení v církvi a stal se patriarchou aquilejským v dnešní Itálii. Byl ovšem natolik nelítostným vládcem, že ho jeho odpůrci nechali zavraždit. Jistou unikátnost filmu přinášejí záběry z archeologického výzkumu v kostele sv. Tomáše v Brně, kde archeologové v roce 1999 odkryli hrobku nejvýznamnějšího moravského Lucemburka - Jošta.